1.Thanksgiving v USA

29. listopadu 2011 v 7:37
Popíjím teplý čaj se skořicí a zázvorem, poslouchám Vánoční koledy a pokusím se sepsat posledních pár novinek, jelikož moje aktivita na blogu těžce upadala poslední týdny :-)) na mojí omluvu můžu říct, že jsem toho měla fakt hodně na práci ;)

Pro inspiraci co právě poslouchám:
Jedna z mých nejoblíbenějších...vlastně i z mýho nejoblíbenějšího Vánočního filmu...kdo by přemýšlel, tak Sám doma přeci :-)
A druhá kterou si tu právě přehrávám, soundtrack z Grinche :-) Where are you Christmas :-)
Tak a teď postupně shrnu novinky... dlouho očekávaný NCAA Nationals se konali minulý víkend a spíš bych o tom už nemluvila než mluvila :-)....já jsem nezávodila a odmítla jsem dokonce i jet 15hodin přes Chicago, St.Louis až do Terre d'Haute, Indiany kde se závod konal. Naši kluci měli obhajovat 3letou vítěznou šňůru šampionů USA ale já už tušila pár týdnů dopředu že to nevyjde.... celkově se pokazilo všechno před odjezdem... Asi nejhorší zpráva- ne asi, ale určitě- byla v pátek ráno zpráva rozšířená rychlostí blesku, která rozvířila slzy a smutek po celým kampusu Univerzity.... zřítilo se letadlo s našimi dvěma trenéry basketbalistek a nikdo nepřežil... :(((...trenéra jsem sice pořádně neznala, ale každý o něm ví že byl strašně hodnej člověk, energickej, každý zápas chtěl vyhrát a měl neskutečný výsledky a vliv na holčičí basketbalový tým...asistentku trenéra jsem znala líp a její úsměv ještě teď vidím na tváři kdy jsem ji viděla naposledy na basketbalovým zápase kluků- seděla jako vždy s náma na naší VIP tribuně pro všechny sportovce školy, smála se na celý kolo, poplácávala po ramenou každýho kolem koho šla, neustále fandila, pokřikovala, povídala si se všema okolo...letěli na recruiting do Arkansasu jen malým soukromým letadlem staršího páru..což byli kdysi dávno studenti OSU a do nynějška nadšení donátoři a fanoušci sportu na OSU a basketbalu především....nikdo zatím neví co se pořádně stalo, oba dva byli podle všeho zkušení piloti...létání jednomotorovým letadlem na závody je zakázáno ve škole od té doby kdy se roku 2002 zřítilo letadlo s celým basketbalovým týmem kluků, ale tohle pravidlo platí jen pro sportovce, ne pro trenéry....takže se jim rozhodnutí stalo osudným...každopádně byli zrušeny i všechny hodiny a místo toho byl obrovský mítink na počest zemřelých, desítky tisíc studentů, přátel, příbuzných, členů ostatních týmů se spojili jak říkáme tady "V JEDNU RODINU" uctit svíčkami, květinami a pár slovama zemřelé...RIP a jak říkáme "our prayers go with the families of Coaches Kurt Budke and Miranda Serna as well as with alumni Paula and Olin Brenstetter". Náš tým tedy odcestoval v pochmurný náladě...večer hráli zápas naši dosud neporažení fotbalisti, hodnocení doposud jako 2.nejlepší tým v USA...a co se nestalo....první porážka sezony proti looserum z Iowa State..sledovala jsem zápas s kamarádama u nich doma na velký plazmě...dokonce bylo prodloužení..napětí až do konce...ale závěrečný Touchdown bohužel udělala Iowa State...takový ticho v místnosti asi po dobu 5ti minut jsem nezažila...nikdo ani nepípl...další den psali v novinách že pátek byl nejčernější v dějinách OSU...ale co byla jedna prohra v zápase proti 4 ztraceným životům...takže já jsem se s prohrou vcelku dobře vyrovnala.... Náš tým nastoupil do závodu v pondělí v děšti, skoro sněhu, zimě, větru, s černýma páskama přes rameno... kluci prohráli součtem cca o 30 bodů s Wisconsinem, což byla pro trenéra velká rána...a holky...škoda slov...myslím že trenér udělal velkou chybu řekl jim ať běží konzervativně jako vždy první kilák cca za 3:30...ale k čemu to je...to se nedá říct jaký tempo běžet v závodě..musíš cítit tempo a přizpůsobit se podle toho jak běží čelo...holky ale bohužel poslechly a první kilák běželi přesně podle trenéra...ale samozřejmě tohle je Mistrovství USA a zbytek týmů běžel první kilák max 3:10...a taková ztráta se nedá dohnat..možná předběhli před cílem (6km) cca 60 holek ale těžko předběhnou všech 300 holek...to by musely běžet poslední dva kiláky v průměru za 2:40...protože holka která celou dobu udávala tempo běžela první 3km za 9:40 a mezičas na 5km byl cca pro prvních dvě stě holek mezi 16:30 do 16:55...takže časy který má málo kdo na dráze zaběhlý :-)) prostě úprk a naše holky na chybu doplatili a místo vytoužený TOP 10tky zakotvili na předposledním místě...smutný...ale já si myslím že to bylo dost ku prospěchu, protože poslední týdny jsem cítila silný výhrady proti tréninkům a proti přístupu trenéra...jinými slovy nastal čas aby tým zpět získal pokoru pro kterou jsme slavní i přes tituly šampionů USA...
No a ještě se sluší hodit jsem proč jsem vlastně nejela já. Nechtěla jsem plýtvat časem který bych strávila 15 hodin cestováním, protože ten jsem věnovala celou dobu do tréninků doma ve Stillwateru,a regeneraci. Zůstal tu se mnou Girma, Etiopan,kamarád z týmů který je nejlepší běžec v USA, ale kvůli stejným výhradám k místnímu tréninku co mám já, odmítl závodit celou krosovu sezonu a místo toho trénujem spolu a připravujem se na halovou sezonu, která začíná příští sobotu už!!!...ovšem ale Girma po tom co jsme viděli v TV online, že kluci skončili 2., brečel...došlo mu že s nim by skoro určitě vyhráli tak mu to bylo líto...ale ne zas tolik :-)) strávili jsme 3 dny než se tým vrátil spolu a ještě dalšíma kamarádama povětšinou jsme fandili na zápasech našich fotbalistek který hrály poslední turnaj sezony a skončili jako loni 2. v USA...což naštve..měli bilanci 22 výher, 2 remízy, 0 proher až do zápasu s číslem 1 Stanfordem...první a poslední porážka v sezoně která zhatila vyhlídky na titul šampiona... pak jsme většinou museli sedět a vypít tak kýbl horký čokolády aby jsme se zahřáli..venku sedět dvě hodiny už není žádná sranda protože bylo hodně pod nulou..brrr.... No a taky jsem měla dost učení..a když ne učení tak jsem sledovala Vánoční filmy...a že jsem jich stihla zhlídnout spoustu dosud :D :D

Tak a teď Thanksgiving Break!!!!
Prázdniny ve škole nám začali v úterý a trvali až do neděle...já byla už dlouho dopředu pozvaná od Chelsey domů do Lee's Summit, Kansas City, Missouri
Svátek Díkůvzdání je v Americe druhý největší svátek hned po Vánocích...takže moc nechápu proč mají datum stanovený na čtvrtý čtvrtek v listopadu, když hned následují Vánoce...no každopádně kdo by nevěděl jsou to svátky obžerství :D...oficiálně samozřejmě je to poděkování za úrodu..hlavně domorodým Američanům, Indiánům a Evropanům, kteří přinesli nové praktiky do zemědělství...praktikováno od 16.století,zavedeno jako svátek v 19.století prezidentem Lincolnem, ačkoliv oficiálně se slavit začlo až roku 1941 za prezidenta Roosevelta.
Jde především o rodinnou událost a setkání. Rodiny, jejíž členové často žijí na opačných koncích kontinentu, se na tento svátek navštěvují. Mnohdy je právě tento svátek jedinou příležitostí v roce, kdy se celé rodiny setkají. Na oslavu se sezvou bratři a sestry s rodinami, tety a strýcové, bratranci a sestřenice a také prarodiče. Oslava svátku vrcholí vždy večeří u velikého, někdy opravdu ohromného, stolu.
Tradiční jídlo je samozřejmě krocan. Ale ne ledajaký.
Takový pořádný krocan váží 8 až 14 kilo. Krocan se musí naplnit nádivkou, a protože je krocan velký, nepočítejte s množstvím nádivky jako do našeho "českého" kuřete. Nádivky je třeba 2 - 5 kilo a neměly by v ní chybět tyto ingredience: francouzský chléb, vlašské ořechy, cibule, celer, máslo, zelené jablko, rozinky, zelené olivy, vývar, sekaná petrželka, šalvěj, sůl, pepř a vejce. Celý krocan se peče při mírné teplotě okolo 6 - 7 hodin.A co se podává jako příloha k masu? Je toho opravdu mnoho, tak třeba např: brusinková omáčka, sladké brambory s maršmelounama,kaše,olivy, kukuřice, fazolové lusky,rýže se smetanou a brokolicí, kysané zelí, hrášek, mrkev, kukuřičný chléb a ostatní pečivo. Mezi dezerty nechybí různé koláčky, čokoládový krém a hlavně dýňový koláč.
Black Friday
A zábava po večeři? Žádné bujaré večírky se nepořádají, naopak se jde včas spát, vždyť den po Díkůvzdání je největším "nákupním" svátkem v roce, tzv. černý pátek (Black Friday). V tento den se setkáte skoro ve všech obchodech s neobvyklými slevami - až 70%. Všechny supermarkety a obchodní centra mají noc před tímto dnem zavřeno, a to i 24hodinová centra, která mají běžně otevřeno. Během noci ze čtvrtka na pátek se obchody musí připravit na nápor zákazníků. A že jich jsou miliony! Američané milují nakupování, je to jejich sport a zábava číslo jedna!

Opravdu jsem si to užila se vším všudy...strávila jsem skvělý víkend v rodině kde na mě byli strašně milí a všude dýchala rodinná atmosféra a Vánoční nálada k tomu...
Ve čtvrtek ráno po tréninku jsme hned vyrazili kamsi za město na rodinný oběd...teda rodinný ani nevím kdo byl kdo....to byli samý strejdové, tetičky, sestřenice z Kalifornice, z Chicaga, New Yorku....babičky, dědové, malí děti, novej snoubenec tety z třetího kolene kterýho všichni viděli poprvé...všude pobíhali děti...psi do toho....každý se s každým vřele vítal jak je zvykem... na mě to bylo moc lidí..přes 3O..a bylo nad mí síly zapamatovat si jména...takže jsem jen kývala, zdravila, objímala s každým a odpovídala na všechny otázky ohledně toho že jsem Evropanka :-)) byla jsem všude celý týden jak opička výstavní popravdě :-) ... no když se sešli všichni hosti na oběd začli se všichni chytat za ruce a stáli jsme v kruhu v místnosti...tak jsem si říkala sakra co budee...ale samozřejmě jsem tušila dopředu při pobožnosti Američanů co se chystá...všichni jsme se drželi, hlavy skloněné, oči zavřené :-) a hlava rodiny měla proslov k Bohu a Native Americans people...poděkování za úrodu, že máme všeho dostatek, že by jsme si měli uvědomit že jsou v tuto chvíli na zemi lidi kteří si všechno touhle jídlo zaslouží mnohem víc, protože strádají hlady, ale že si tohle všechno uvědomujeme a děkujeme za to že jsme byli požehnáni...AMEN....ještě že jsem neměla proslov já :D...a pak už šli všichni s taléřema a brali si od všech dobrot trochu...no trochu víc spíš :D... my jsme pak museli odejít s Chelsey dřív protože jsme měli už ve 3:30 sraz zase doma, kde její teta (Chelsey rodiče měli nějakou nehodu a jsou oba dávno po smrti, žije jen s tetou..bohatou :-) ) nadiktovala že máme sraz všichni abychom připravili večeři...stoly, židle, talíře....kolem pátý se všichni sešli...v čele se strýčkem Billem...uncle Bill mě dostal nejvíc :D:D:D hahaha...opět jsme se sešli do kruhu, drželi se za ruce a tentokrát měl proslov strýček Bill :D :D...ani to není moc strejda..jen má nějakou vadu řeči a je to spíš dobrej kamarád rodiny tak ho všude zvou :-) no a pak obžerství začlo nanovo..ačkoliv já už si nedala skoro nic....no a jelikož je v krocanech je hodně chemikálie tryptofanu...teda aminokyseliny..je to to co dělá člověka strašně ospalýho a mě padala hlava i oči jen co jsem dojedla..jak feťák :D...ale na spánek nebyl čas vyrazili jsme do centra na tradiční rozsvěcení světel..... viz foto + video :-)
Pár fotek...ačkoliv svoje prostě nemůžu přetáhnout z mobilu do pc, bluetooth mi blbne....tak to budu muset aktualizovat všechny fotky až z domova, kde mám usbčko :-)
Relax u krbu
Další
Oběd a večeře :-)
Prostě hody...

Sladké brambory s maršmelounama :-))
Brownies :-))
A samozřejmě Pumpkin Pie- dýňový koláč :-))
Další foto z Rozsvícení města :-)

Pár fotek z Vánočního praku v Lee's Summit...park se projíždí autama se zhaslýma světlama večer..čekají se fronty i dvě hodiny..my měli štěstí a stáli jsme jen 20 minut ;-)
Nákupy na Black Friday :-))

Nákupy v mým oblíbeným Macy's
Každý má rád Macy's...
...Dokonce i Chelseyin kocour :-))...

A samozřejmě, že i Santaa byl!! Ho ho hóóóó:D
A jinak jsem vyštrachala pár fotek...
Čepička která mě zachránila před umrznutím :-))
A na zápase s Monikou...

Ačkoliv ve skutečnosti prý vypadám takhle: :D
 


Komentáře

1 marti marti | 9. prosince 2011 v 19:02 | Reagovat

krásný věci. hlavně to video a pak ty fotky jídel! já jsem hodně na jídlo ;) vobčas si řkám, abych neskončil jako americkej koblih, ale zatím to jde. když mě to chytne, objednám si něco přes viaddress.com a užijem si doma aspoň trochu...a co ta poslední fotka? :) tos fotila ty?

2 Adel, Ada, Adla, Aduš, Adelka, opice...whatever :D Adel, Ada, Adla, Aduš, Adelka, opice...whatever :D | 9. prosince 2011 v 22:07 | Reagovat

Joo ten týden mě stál hodně sil odolat pokušení všech těch dobrot :-)) Nee opičku Tana jsem nefotila já..poslal mi to kamarád z Čech, že to bylo v Blesku :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama