Září 2012

Tulsa Hurricane Festival fotky

7. září 2012 v 3:19
Tak jsem dodala veleslibované fotky z Kempu a teď i pár ze závodu :-)

První závod Cross country season 2012 se konal jako loni v Tulse, OK. Jelikož jsem loni skončila asi cca 14., ani letos jsem si nedělala moc velký iluze, jelikož jak neustále opakuji, kros není a asi nikdy nebude moje hlavní specializace, je to sice sranda a dobrej trénink, ale jinak z toho nic moc dobrýho nekouká, kromě velkýýý bolesti trvající v rozmezí 10 až 22minut, zavisejíc na délce trati :-) v tomhle ohledu je Tulsa ideální, jelikož je to jediný krátký kros v sezoně mající jen 2míle, tedy 3200metrů a bolest se tím pádem zmenšuje jen do 10ti minut :-) Já jsem proležela v posteli nemocná celý týden před závodem, ve čtvrtek jsem se jen lehce proklusla, pátek rozcvičila, plnej, ucpanej nos, chrčení na průduškách a vidina prvního závodu po půl roce od "California accident" ve mně vyvolávala víc než jen pár obav... No nicméně jsem pěkně vstala ve 4:30 ráno, po půl 6 se nalodila do autobusu a vyrazila směr Tulsa s týmem... Po rozklusu jsem se cítila jakš takš dobře, takže jsem nasadila tretry, v hlavě i před očima prázdno, jen jsem kolem sebe viděla se protahovat holky s osobákama 4:15 na 1500m, 2:02 na 800m a nebo naopak dálkoplazkyně co mají běženou 5ku kolem 16min i líp....takže závod na 3,2 km se bude rozhodovat buďto v rychlým závěru kde budou mít šance středotraťařky, nebo naopak nastoupí zdrcující tempo hned od začátku dálkoplazky, aby nás nenechali je přefinišovat v cíli... No moc jsem nad tím nepřemýšlela, popravdě vůbec nevím jestli jsem nad něčím přemýšlela před startem.... Když hlásili 5 minut do startu vyrojili se kolem nás holky z University of Missouri a OU, jestli se přidáme na společnou modlitbu...nějak jsme odmítli a uzavřeli jsme kroužek jen s naším týmem, Chelsea pronesla modlitbu a bylo... joo bylo to divný, ale tak co, jestli to má pomoct :-)) pak už přišel tradiční výkřik RAZ DVA TŘI- COWGIRLS (vyslov KAUUGRLLS)!! A nalajnalovali jsme se ke startovní čáře... po výstřelu jsem vyrazila jak šíp ještě s pár holkama z iných týmu a byla jsem na čele hned od začátku...to mi ještě divný nepřišlo, ale čím víc se závod stupňoval, tím jsem byla víc a víc překvapená že jsem pořád v čele.... jaký překvapení když jsem i celý první kolo v rchlým mezičase probíhala jako první v závěsu s OU holkou a Missouri nějakou blondýnou...stíhaná pár černoškama, jsem pořád přidávala pod kotel ale síly ubívaly a naše holky pořád nikde, ač plán byl že by měly nastoupit v druhým kole udávat tempo...když už už jsem se chystala na ně dozadu zakřičet COME OOON LADIES, WAKE UP COWGIRLS, naštěstí se zmátořily a přiběhly mi po bok...pak začly docházet síly pomalu a propadla jsem někam na 4.-6.pozici, ale když hlásili posledních 800M do cíle řekla jsem si Joo 800m, to je tvoje trať, víš jak na to- takže jsem sebrala síly a ještě přefinišovala párek soupeřek a vzala si zpět svoje místo :-) Vyčerpanáá jsem si za cílem vzala pití a Nike tričko pro TOP 10 holek a hurááá sundat tretry....anni jsem si do tý doby neuvědomila co to znamená, jen jsem si v duchu říkala "holka, konečně můžeš být spokojená", což je věc kterou jsem si po žádným závodě neřekla už tak 2 roky...a když mi pak podávali ruku tréneři, holky z našeho týmu i jiných týmů, měla jsem radost že jsem se dočkala uznání i jinde- lépe řečeno tam kde se to počítá :-) Pak jsme udělali pár týmových fotek pro lidi prahnoucí po OKLAHOMA STATE obrázcích a hurááá na snídani v centru města, kde si každý objednal tisíce Wafflí s borůvkama a jahodama a javorovým syrupem, trojpatrových palačinek, omelet, sendvičů, vajíček, slanin, kaffí, džusů, čajů atd....já teda měla plnou mísu cereálií s obříma ostružinama a malinama, zalitý bílým domácím jogurtem mňamiiii.... a pak už zpět do Stillwateru, kde na nás čekal první fotbalový zápas sezony.....proti Savannah State (Georgia) jsme vyhráli hladce asi 90:0 takže to bylo celkem nudný a vzhledem k vedru který panujou, i navečer bylo pořád ještě 41st Celsia, jsem vydržela fandit asi jen 30 minut a pak jsem se odebrala domů....
Jinak samozřejmě plně chápu a všem zdůrazňuju, že závod měl jen 3,2km a že to se hodně liší od toho že další nadcházející závody jako Jamboree, Chilli Pepper Invitational a Big 12 Championship mají 6km, tedy dvojnásob a že tam už bude bolest vystupňovaná do maxima a nic extra to asi nebude, ale kdo ví, pokusím se minimálně vylepšit loňský časy a umístění a dát do závodu všechno, už jen pro to, abych byla připravená na Halovou a Venkovní DRÁHOVOU sezonu :-) ;-)



Krom toho ve škole už máme zasebou pár týdnu učení a chystají se první testy, tak jsem zvědavá jak na tom jsem z hlediska studia takhle zkraje :D ... nicméně už máme za sebou první Chemickou laboratoř, první experiment naštěstí byl zvládnutelnej a nedopadla jsem jako kámoška, která si vnitřnostma Mihule potřísnila pracovní brýle :D Díkybohu za to pravidlo, že je musíme mít pořád na očích...nechtěla bych vyndavat Mihulí střeva z očí :D ...takže Chemie celkem dobrý, jen holka dělající experiment metr ode mě selhala hned zkraje :D ...asi tak po 2 minutách vaření vody v kádince, kádinka explodovala i s vařicí vodou....takže tentokrát díkybohu za pravidlo, že musíme mít plášť nebo starý oblečení s dlouhým rukávem... :-)

Joo a taky hlásím, že jsem úspěšně překonali ranní vstávání na tréninky ve 4:30 celý minulý týden, a teď už vstáváme o celých 50 minut dýl :D:D...v 5:20...ale člověk se aspoň cítí produktivně když vstává tak brzo...minimálně do tý doby než se rozseká na golfovým hřišti, protože absolutně nevidíme kam a kudy běžíme....dneska Alex padla rovnou na hubu na betoně při seběhu....fakt kokotina, ale tak co, aspoń jsme ten běh dneska vzali jako odpočinkový, protože se totálně nedá běžet rychleji než co noha nohu mine... :-)

Teď je asi 20:20h a Chelsea chce skočit na zmrzlinu do Orange Leaf...já teda zmrzlinu tradičně nejím, ale asi teda vyrážím s ní a určitě se někdo přidá, protože v Orange Leaf se dveře nikdy netrhnou....furt je plno. :-)

Jooo jinak mě dneska na tom Golfu pronásledoval Pásovec než jsem mu zdrhla, taky čtvrteční úklid domácnosti dokonán a Nick před chvíli dosekal zahradu, takže týdenní povinnosti splněny... :-)

Fotky Kemp

7. září 2012 v 2:41